|
| |
|
|
Připravenost lyžařských instruktorů na práci s dítětem s postižením/znevýhodněním při volnočasových aktivitách
DUŠKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá připraveností lyžařských instruktorů na práci s dítětem s postižením či znevýhodněním. Hlavním cílem práce je prozkoumat připravenost lyžařských instruktorů na práci s dětmi s vybranými typy postižení (se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením a s poruchami autistického spektra). Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je členěna na čtyři kapitoly, které se věnují inkluzi, volnému času, pohybovým aktivitám dětí s postižením a lyžařskému instruktorovi. Praktická část je zaměřená na získání konkrétních dat o dané problematice. Pro naplnění cíle je využit kvantitativní výzkum a výzkumnou metodou je dotazníkové šetření, které je určeno lyžařským instruktorům. Z dotazníkového šetření vyplývá, že lyžařští instruktoři jsou ochotni pracovat s dětmi s vybranými typy postižení, ale jejich připravenost v této oblasti není na dostatečné úrovni. V diskusi je uvedeno několik možných řešení, jak tuto situaci zlepšit.
|
|
|
Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením
NĚMCOVÁ, Nicol
Diplomová práce s názvem Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením nahlíží do vzájemné spolupráce a interakce obou osob při práci s cílem pomoci dítěti s postižením v sociální službě. Pečující osoba je většinou rodič nebo jiný zákonný zástupce, který se stará a pečuje o osobu s postižením či znevýhodněním. Z mých zkušeností na pozici sociální pracovnice je práce s pečujícími osobami někdy náročná a ráda bych tedy zmapovala postoje obou osob díky rozhovorům, ve kterých budu zjišťovat jejich potřeby buď za sebe samé, směrem k organizaci či k osobě, se kterou spolupracuje. Ráda bych zjistila konkrétní věci, jak pečujícím osobám více pomoci, jak je pochopit a nastavit díky tomu společně co nejlepší fungování dítěte v sociální službě.
|
|
|
Rodina pečující o dospělé dítě s mentálním postižením
KOUBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rodin pečujících o dospělé dítě s mentálním postižením. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem rodiče, kteří o své dítě s mentálním postižením pečují dlouhodobě i v jeho dospělém věku, nahlížejí na to, jak se celá situace promítá do partnerského a rodinného života, jak je jejich život limitován a obohacován, zda vnímají nějaké změny v péči o svého potomka a jak je reflektují. Práce se také zaměřuje na zdroje, ze kterých rodiče čerpají sílu pro překonávání těžkostí vyplývajících z péče o svého potomka, a opory, které se jim dostává. V teoretické části je definováno mentální postižení, jsou zde popsány specifika dospělých osob s mentálním postižením, a jak mentální postižení dítěte ovlivňuje situaci rodiny. Praktická část je realizována metodou kvalitativního výzkumu a formou polostrukturovaných rozhovorů s šesti rodiči dospělých osob s mentálním postižením, tedy čtyřmi rodinami. Bylo zjištěno, že v rodinách vlivem přítomnosti dítěte s postižením došlo k mnoha změnám a omezením. Rodiče vnímají řadu negativ spojených s péčí o postižené dítě, které přímo vyplývají z povahy postižení, a také přínosy. Nebylo zjištěno, že by měla přítomnost mentálně postiženého dítěte vliv na partnerství rodičů. Dále bylo zjištěno, že důležitým faktorem pro zvládání náročných situací vyplývající z péče, jsou opory různých typů, které se rodičům dostávají, a že rodiče zvládají náročné situace specifickými způsoby. Z výzkumu vyplývá, že rodiče silně pociťují obavy o budoucnost svého dítěte.
|
|
|
Sociální práce s rodinou, ve které žije dítě s autismem
JUŘÍKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá sociální prací s rodinou dítěte s některou z poruch autistického spektra v prostředí rané péče, načež cílem této práce je uvést možnosti podpory a pomoci rodinám s autismem z hlediska sociální práce zejména rané péče. Práce obsahuje nejen obecnou a konkrétní charakteristiku dítěte s autismem a jeho rodiny, ve které žije, ale také komplexní nabídku sociálních služeb, přehled o dostupných příspěvcích a sociálních dávkách, na něž má rodina v takové situaci nárok. V poslední kapitole je práce doplněna skutečnými příběhy rodin s autistickým dítětem.
|
|
|
Pohled sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji
HÁJKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá pohledem sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji. Cílem práce je popsat spokojenost sociálních pracovníků jednotlivých pracovišť rané péče v Jihočeském kraji, více se dozvědět o jejich vzdělávání a zhodnotit informovanost klientů o rané péči. V rámci teoretických východisek se práce zaměřuje na pojem raná péče, její vznik a vývoj a na poskytovatele rané péče. Dále se zaměřuje na děti s postižením, konkrétně pak na jejich socializaci a rodinu. Z cílů práce vyplynuly následující výzkumné otázky, které zní: Jaká je spokojenost sociálních pracovníků pracujících ve středisku rané péče? Jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků ze středisek rané péče? Jaká je podle sociálních pracovníků informovanost o službě rané péče u cílové skupiny klientů? Vzhledem k povaze výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořilo 14 sociálních pracovnic - poradkyň rané péče ze 6 středisek poskytujících ranou péči v Jihočeském kraji. Metodou pro získávání dat byl semistrukturovaný rozhovor a pro zpracování dat byla zvolena metoda zakotvené teorie a techniky tzv. otevřeného kódování. Z výpovědi informantek vyplynulo 6 klíčových témat, jež byla následně rozřazena pod jednotlivé výzkumné otázky. Práce by mohla sloužit jako podklad pro zefektivnění služeb rané péče na základě pohledu na ranou péči. Výsledky mohou vedoucím středisek rané péče sloužit jako určitý druh zpětné vazby.
|
|
|
Začlenění dítěte s postižením do roverského kmene spolku Junák - český skaut
HALÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá začleněním dítěte s postižením do roverského kmene Spolku Junák - český skaut. Na základě kvantitativního šetření s technikou dotazníku zjišťuje a prezentuje názory roverů a rangers na začlenění dítěte s postižením do roverského kmene organizace Junák - český skaut, z.s.. Zkoumá a zaznamenává jejich názory a také jejich povědomí o tom, jak se organizace touto problematikou zabývá. Z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů nemá povědomí o tom, jak organizace Junák - český skaut, z.s. podporuje vedoucí, do jejichž roverského kmene dochází dítě s postižením. Stejně tak většina dotazovaných roverů a rangers neví, čím se zabývá odbor Skauting pro všechny. Z testování a ověřování hypotéz víme, že povědomí o odboru SpV je závislé na absolvování vůdcovské zkoušky. Z těchto výsledků vyplývá, že na vůdcovských kurzech se téma podpory Junáka při začleňování dětí s postižením do organizace probírá. Mým doporučením je zařadit informace o činnosti odboru SpV a podpoře ze strany Junáka do vzdělávání už na čekatelských kurzech. Ze zkoumaných názorů roverů a rangers můžeme říct, že většina roverů a rangers souhlasí či spíše souhlasí se začleněním dítěte s postižením do spolku Junák - český skaut. Názory respondentů týkající se začlenění dítěte s postižením přímo do jejich roverského kmene se liší dle typu postižení. U všech uvedených typů, kromě mentálního postižení, souhlasila s možností začlenění nadpoloviční většina respondentů.
|
|
|
Život rodiny s dítětem s postižením z psychosomatického úhlu pohledu
NĚMEČKOVÁ, Klaudie
Jakákoli nemoc či postižení se netýká pouze jedince, ale ovlivňuje celé rodiny. Mění se celková situace, hodnoty, normy, ale také životní styl členů rodiny. Péče o dítě s postižením je často vyčerpávající po fyzické a psychické stránce. Objevují se pocity viny, emoční trauma, otázky, proč právě jejich dítě je postižené. Je individuální, jak členové rodiny tuto zátěžovou situaci zpracují a jak dlouho zátěž bude trvat. Je-li však dlouhodobého charakteru, mohou vznikat tzv. psychosomatické obtíže, které situaci dále ztěžují. Proto je velmi důležité myslet na psychohygienu jako prostředek, díky kterému může dojít k vyrovnání a lepší náladě či pozitivnějšímu pohledu na život. Bakalářská práce má za cíl popsat náročnost péče o dítě s postižením a zvýšit o tom povědomí. Má také upozornit na vznik psychických, somatických a psychosomatických obtíží u rodičů a sourozenců dítěte, kteří jsou často opomíjeni a jsou do péče o bratra či sestru s postižením zapojeni. Dalším cílem je zjistit možnosti zajištění psychohygieny u rodin a možnosti pomoci při vzniku nejen psychosomatických obtíží. Jelikož s rodinami s dítětem s postižením úzce pracují sociální pracovníci, souvisí s tím i můj další cíl. Zjistit informace o náročnosti péče, vzniku psychosomatických obtíží u rodin, kteří pečují o dítě s postižením z pohledu sociálních pracovníků a informovat se o jejich postupech při prevenci a pomoci těchto obtíží. Teoretická část se zabývá rodinou, postižením, vznikem psychosomatických obtíží a možnostmi prevence a zvládnutí zdravotních obtíží. Empirická část se zaobírá prezentací získaných dat, sumarizací a odpověďmi na výzkumné otázky. Výzkum byl kvalitativní, metodou získávání dat byly rozhovory, metodou zpracování dat kvalitativní obsahová analýza, technikou obsahové analýzy. Z výsledků vyplývá, že sdělení diagnózy dítěte, bylo pro rodiče traumatizující a že náročná péče ovlivnila zdravotní stav členů rodin. Rodiče často vnímají negativní přístup k jejich osobě, nedostatečnou informovanost o postižení a další pomoci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako zdroj informací pro společnost a rodinu, také pro lékaře a sociální pracovníky, kteří pracují s dětmi s postižením. Aby si uvědomili, že péče o dítě s postižením je leckdy pro pečující velmi náročná po fyzické i psychické stránce a neopomíjela se citová stránka člověka. Společnost, lékaři i sociální pracovníci by měli brát rodiče a sourozence jako nesmírně důležité osoby, které to nemají jednoduché, a potřebují odpočinek, volný čas a prostor na řešení svých obtíží.
|
|
|
Specifika požárního sportu pro děti s postižením
STEINBAUEROVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá možnostmi začlenění a postojem vedoucích kolektivů mládeže požárního sportu k integraci dětí s postižením do této volnočasové aktivity. Odpovídá také na otázku, zda je možné jednotlivé disciplíny požárního sportu upravit pro děti s postižením. V dnešní době integrace dětí s postižením do výchovně vzdělávacího procesu a do společnosti, je důležité nezapomínat také na vyplnění jejich volného času. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část definuje rozdíl mezi integrací a inkluzí, a také vysvětluje, co je to volný čas. Dále se zabývá možnými sportovními aktivitami dětí s postižením a objasňuje, co je požární sport. Ve výzkumné části je použit smíšený typ výzkumu. Prvním, kvalitativním typem výzkumu, sekundární analýzou dat, je potvrzena možnost úpravy všech disciplín požárního sportu pro děti s postižením. Druhým, kvantitativním typem výzkumu, technikou dotazníku je potvrzeno, že vztah vedoucích mladých hasičů k dětem s postižením je převážně pozitivní. Většina hasičských vedoucích je ochotna přijmout do svého družstva dítě s jakýmkoliv postižením, avšak s podmínkou neúčasti tohoto dítěte na závodech. V případě účasti dětí s postižením na závodech je menší většina vedoucích mladých hasičů ochotna přijmout do svého družstva nejčastěji děti s ADHD, se sluchovým a tělesným postižením. Někteří, avšak jejich počet je nízký, jsou ochotni přijmout i děti se zrakovým a mentálním postižením. Na základě zjištění, získaných tímto výzkumem, by bylo vhodné pokračovat ve tvorbě metodiky práce pro děti s postižením v požárním sportu.
|
|
|
Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie
GRÜNBECKOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce s názvem Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část popisuje jednotlivé typy postižení a jejich vliv na rodinu, zabývá se specifiky rodiny dítěte s postižením a dopadem traumatické události v podobě postižení dítěte na jednotlivé členy rodiny. Podrobně představuje také koncept rodinné terapie včetně konkrétních terapeutických technik a nástrojů. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumným šetřením, které zkoumá vliv postižení dítěte na rodinný systém a možnosti využití rodinné terapie u této cílové skupiny. Výzkum vychází z rozhovorů vedených s jednotlivými členy rodin dětí s postižením.
|
host ::
RSS.